Lyžařský výcvik Benecko

V průběhu celého týdne (21.1. až 28.1.2012) se nám počasí stále jen zlepšovalo. A nejen počasí, ale také naše lyžařské schopnosti se zlepšovaly.

První dva dny jsme se po skupinách střídali na lyžařský a běžecký výcvik.

Třetí den jsme podnikli pěší výlet. Rozhodli jsme se zdolat kopec Žalý a udělat společné foto u zdejší rozhledny. Ráno sice opět sněžilo, jako každý den tady, ale potom sluníčko odměnilo naší snahu a usmálo se na nás.

Zasněžený kopec se sice zdál nekonečný, někteří dokonce z legrace vyhlašovali stávku, ale nakonec jsme to zvládli, čehož je důkazem i společné foto.

„Nakonec to nebylo tak daleko a byla to sranda,“ pronesla žákyně 6. A Amálie Švábíková.

Odpoledne nás potom čekaly hry na sněhu, kde mnozí ukázali svého soutěživého ducha a odnesli si zaslouženou sladkou odměnu.

Středa byla opět po skupinách.

Ve čtvrtek nás čekal některými jedinci obávaný celodenní výlet na běžkách na Horní Mísečky. Ovšem předčasný strach se ukázal jako zbytečný. Sluníčko nás povzbuzovalo při cestě do kopce, a tak všichni statečně jeli. Dokonce i ti, kteří ráno nevypadali, že by vyjeli jakýkoli kopec.

Na vrchu nás čekalo příjemné posezení, občerstvení v horské chatě a potom sjezd zpět dolů a cílová rovinka před naší chatou.

„Výlet se mi líbil, ani to nebylo tak hrozný, jak jsem se bál,“ řekl Michal Maršík ze 6.A. „Bylo to skvělý, pěkný počasí a jelo se hezky,“ poznamenala Adéla Čermáková ze 7.A. „Bylo to fakt super,“ pronesl náruživý běžkař Štěpán Kuriš ze stejné třídy.

V pátek se ukázalo, kdo s koho. Nejprve závody jednotlivců a štafeta na běžkách, potom slalom na sjezdovce. Mnozí měli radost z toho, jak se zlepšily jejich výkony po týdenním tréninku a ani jim nevadilo, že nevyhráli.

Celý pobyt jsme zakončili opět lyžováním, běžkováním. V sobotu jsme se chtě-nechtě vrátili do Prahy. Ani se nám zpátky nechtělo!